Měnový systém
Lidská platidla (Kodar)
Starý mincovní systém
Ve velkém Císařství se pro výrobu mincí používal systém tří kovů. Zlata, stříbra a mědi. Z nich se razili tři druhy mincí různé velikosti a váhy. Tyto mince měli prosté názvy podle druhu materiálu, ze kterého byly vyraženy. Tedy Zlatý, Stříbrný a Měděný. Původní koncept byl převzat od Trpaslíků, kteří jako první přišli s mincovním systémem pro směnu zboží. Nicméně lidé k němu přidali navíc mince z mědi, jako nejnižší platidlo, a také aby tím jednoznačně vyjádřili sociální postavení těch, kteří jednotlivými druhy mincí platili. Zlaté pro šlechtu, stříbrné pro střední třídu, a měděné pro spodinu. Hodnoty těchto mincí byly velmi jednoduše přepočitatelné, jelikož byli schválně naváženy tak, aby odpovídaly standardu desítkové soustavy. Za minci o vyšší hodnotě se vždy platilo 10 mincí nižší hodnoty. Poměr mincí byl tedy Zlatý : Stříbrný : Měděný – 1 : 10 : 100. V této době byl poměr ceny zlata a stříbra 1:15, a poměr ceny stříbra a mědi 1:20. Což vedlo k velmi rozdílné velikosti mincí. Mimo tyto mince sama urozená elita mezi sebou používala speciální platidlo, tzv. Forény, velké mince ze zlata, extrémní hodnoty. Tyto mince byli používány také pro platby Trpaslíkům, což bylo ujednáno jako mezinárodní platidlo. Většina těchto mincí je již však ztracena v historii a starých rozvalinách bývalých trpasličích sídel, nebo v držení lidské šlechty, jako uložený majetek. Na všech těchto mincích byl na rubu ražen císařský erb, a na líci podobizna samotného císaře. Ze starých časů je možné nalézt staré poklady, jejichž součástí budou právě Zlaté, Stříbrné a Měděné. Ty lze směnit poměrně bez problému za novou měnu, jelikož jsou také z ryzího kovu. Kromě Měděných, ty jsou bezcenné. Staré mince mají jiný poměr ceny a je třeba je proto přepočítat. Stříbrný má hodnotu 1,1 Groše a Zlatý má hodnotu 6 Grošů a 1 Drobák. Standardní poplatek za směnění mincí za jiné platidlo je 10% směňované částky.
Nový mincovní systém
Lidský mincovní systém prošel po pádu Císařství výraznou reformou. Z původního systému tří druhů kovu, jako ukazatele majetnosti, přešel pouze na dva kovy, zlato a stříbro. Měděné mince byly naprosto zrušeny. Jednou z věcí, která zapříčinila tuto změnu, byla změna poměru ceny zlata a stříbra na 1:10. To devalvovalo původní maličké zlaťáky natolik, že šlechta přišla prakticky o 1/3 svého majetku. Další věcí, která musela zmizet, byl erb a podobizna císaře, vyražená na mincích. Z jednoduchého původního základu, tak vznikl nový mincovní systém. Byly ponechány nově ražené mince ze zlata, Dukáty, a mince ze stříbra, Groše, které měli také vzájemný poměr 1:10. Toto byl základ systému, ke kterému byli raženy další tři druhy mincí, Koruny, Tolary a Drobáky. Jejich vzájemné poměry jsou už různé, vzhledem k materiálu a velikosti. Tyto mince jsou kulaté a na jejich líc se razí znak města, kde byli vyrobeny. Na druhou stranu pak symbol podle druhu mince. Symboly jsou vybrány tak, aby odpovídali hodnotě platidla a sociální třídě, která je primárně používá. Další informace jsou u popisu jednotlivých mincí.
Lidé bez problému přijímají trpasličí Dolvary, jelikož mají stejnou hodnotu jako Dukáty a Groše. Lidské mince se razí ze slitků zlata a stříbra, tzv. hřiven. Takováto hřivna váží 1 libru (asi 450 g) a funguje také jako platidlo vysoké hodnoty pro neběžné transakce. Rozeznává se tak zlatá hřivna o hodnotě 50 Dukátů, jelikož se z ní vyráží právě 50 Dukátů, a stříbrná hřivna o hodnotě 25 Grošů, také proto že se z ní vyráží právě 25 Grošů. Obě hřivny mají stejnou velikost, ale stříbrná hřivna je o 1/2 lehčí. Proto se z ní také razí poloviční množství mincí. Existuje také vetší stříbrná hřivna, tzv. Obchodní hřivna, která váží 1 libru a má cenu 5 Dukátů, nebo 50 Grošů. Ta se používá převážně mezi obchodními a řemeslnými cechy, proto také Obchodní hřivna. Hřivny jsou obchodovatelné prakticky mezi lidmi, Trpaslíci je nepřijímají a ostatní národy mince nerazí. Je možné, že si je někdo případně uschová jako cenný poklad.
Forén: je masivní velká kulatá mince z ryzího zlata. Průměr této mince je více jak 2 palce (5,4 mm) a je 4 mm široká. To ji činí velmi těžkou a špatně skladovatelnou, pokud ji někdo nosí u sebe. Mince váží 6,5 unce (180 g) a je velmi drahá. Tyto mince se v dnešní době již nerazí, ale používala se v době Císařství jako královské platidlo. Zpravila jimi platil císařský rod platby trpasličím královstvím za jejich služby, nebo je používal jako úplatky pro šlechtu a jako císařská finanční rezerva. Na jejím líci je vyražena podobizna posledního císaře. Pro běžný směnný obchod má standardní hodnotu pokud se obchoduje s Trpaslíky, kteří stále respektují staré smlouvy. Nicméně pro obchod mezi lidskými obchodníky je téměř nepoužitelná, kvůli vysoké ceně, a na mnoha místech je také zakázána. Pro sběratele má ale až dvojnásobnou hodnotu, jelikož tyto mince není lehké nalézt.
Koruna: je velmi cenné platidlo, ražené z ryzího zlata do tloušťky 2 mm a průměru 1,5 palce (3,8 cm). Tato mince váží 1,5 unce (45g) a je kulatá. Mince dostala svůj název podle královské koruny, vyražené na rubu mince, jenž symbolizuje vysokou šlechtu. Vzhledem k hodnotě mince, je používaná prakticky výhradně mezi šlechtou.
Dukát: je drahé platidlo používané zejména urozenými, nebo majetnými obchodníky. Jedná se o kulatou minci, velkou asi 1 palec (2,5 cm) zhruba 1/3 unce (9 g). Razí se z ryzího zlata do tloušťky 1 mm. Na rubu mince je vyražená hlava místního lorda, jenž symbolizuje velký majetek. Prostí obyvatelé si na zlaté Dukáty sáhnou opravdu málokdy..
Tolar: je platidlo střední hodnoty. Jedná se o velkou, kulatou minci raženou z ryzího stříbra. Průměr mince je o něco více jak 2 palce (5,2 cm) a je široká 2 mm. Váha Tolaru je více jak 1,5 unce (45g). Na rubu mince je vyražená kovadlina, jenž symbolizuje řemeslo a profesionální um. Tolary jsou standardním platidlem měšťanstva.
Groš: je kulatá mince, o chloupek menší velikosti než 1 palec (2,3 cm) a váze 1/3 unce (9 g). Je ražen do tloušťky 2 mm z ryzího stříbra. Na rubu mince je vyražen farmář. Jedná se o standardní platidlo mezi prostým lidem.
Drobák: je nejmenší platidlo Kodaru. Je to malá kulatá mince, která se vyrábí přeražením znehodnocených Grošů. Mince má průměr o něco menší, než původní Groš (1,5 cm), váží 1/7 unce (asi 4 g) a je široká 2 mm. Drobáky se někdy půlí na tzv. Haléře, o poloviční hodnotě. Je to jediná mince, se kterou se takto nakládá. Jedná se o standardní platidlo mezi prostým lidem.
PŘEVODNÍK LIDSKÝCH MĚN | |||||
Forén | Koruna | Dukát | Tolar | Groš | Drobák |
4 Koruny 20 Dukátů 40 Tolarů 200 Grošů 500 Drobáků — 20 zl pro D&D 3,5e |
5 Dukátů
10 Tolarů 50 Grošů 125 Drobáků — 5 zl pro D&D 3,5e |
2 Tolary
10 Grošů 22,5 Drobáku — 1 zl pro D&D 3,5e |
5 Grošů
12,5 Drobáku — 5 st pro D&D 3,5e |
2,5 Drobáku
— 1 st pro D&D 3,5e |
1 Drobák — 4 md pro D&D 3,5e |
Trpasličí platidla
Trpasličí měnový systém je založen poněkud jiným způsobem než lidský. Je to dáno především tím, že Trpaslíci mají dobrý přístup k drahým kovům a drahokamům. Jejich systém je proto založen na placení vyšších finančních obnosů v neopracovaných drahých kamenech, které jsou příliš malé nebo kazové. Tyto malé drahokamy se pouze očistí od nečistot a mírně naleští, aby vypadaly lépe. Toto je velmi hodnotné platidlo, vzhledem k velikosti a váze, které jsou nízké. Navíc jimi lze platit napříč celými národy, jelikož drahé kameny jsou ceněné všude. Jako základní se používají modrý achát a červený jaspis, které jsou v zemi často zastoupené a běžně se užívají ve šperkařství. Právě ze zbytků větších kusů, použitých na šperky, zůstávají zbytky, které se upraví na platidlo.
Drahé kovy jako zlato a stříbro se užívají na výrobu mincí. Vyrábí se však pouze dva typy mincí, zlaté a stříbrné Dolvary, oboje šestiúhelníkového tvaru s čtvercovou dírou uprostřed. Obě dvě mince mají průměr 1 palec. Liší se pouze tím, že stříbrné Dolvary jsou poloviční tloušťky (asi 1 mm), než zlaté Dolvary. Oba druhy pak váží 1/3 unce (9 g). Díra uprostřed Dolvaru se používá pro navléknutí na kovovou čtverhrannou dlážku. Tato dlážka je opatřená na jednou konci pevným, a na druhém konci otočným zámkovým ukončením, aby navlečené Dolvary nevyklouzly. Na dlážku se vejde přesně 50 stříbrných, nebo 100 zlatých Dolvarů. Celá dlážka včetně mincí se pak dá schovat do tvrzeného koženého pouzdra, které se používá namísto měšce, a má záchytné oko, kterým se protáhne opasek. Díky takové pojistce se téměř nemožné dotyčného okrást. Trpasličí Dolvary mají stejnou hodnotu jako lidské Dukáty a Groše.
Trpaslíci také používají jedno speciální platidlo, tzv. Gamy. Toto platidlo se vyrábí z větších, plochých kusů polodrahokamu tygří oko. Upravuje se do ostrého tvaru šestiúhelníku průměru 1 palec a tloušťce 2 mm. Stejně jako Dolvary má také díru pro navléknutí na dlážku, a lze je tak skladovat naprosto identicky. Na jednu dlážku se vejde 100 Gamů. I přesto, že se vyrábí z tak běžného kamene, je jejich hodnota velmi vysoká, za což může hlavně velikost Gamu a jeho opracování.
Trpaslíci vůbec nepoužívají systém zlatých a stříbrných hřiven jako mají lidé. Pokud nosí větší obnos, nebo potřebují směnit, používají drahokamy. I přesto že zlaté Dolvary mají stejnou hodnotu jako lidský Dukát, a stříbrné Dolvary jako Groš, tak Trpaslíci lidská platidla vůbec nepřijímají. Je to hlavně tím, že se nedají použít pro navlečení na dlážku a vsunutí do pouzdra. Jediné platidlo, o které mají zájem, jsou Forény. Vzhledem k jejich velké ceně a ve zlatě, jsou ochotní tuto minci přijmout. Forén má tak hodnotu 20 zlatých Dolvarů.
PŘEVODNÍK TRPASLIČÍCH MĚN | ||||
Gam | Leštěný jaspis | Leštěný achát | Zlatý Dolvar | Stříbrný Dolvar |
5 leštěných jaspisů 25 leštěných achátů 100 zlatých Dolvarů 1000 stříbrných Dolvarů — 100 zl pro D&D 3,5e |
5 leštěných achát
20 zlatých Dolvarů 200 stříbrných Dolvarů — 20 zl pro D&D 3,5e |
4 zlaté Dolvary
40 stříbrných Dolvarů — 4 zl pro D&D 3,5e |
10 stříbrných Dolvarů
— 1 zl pro D&D 3,5e |
1 stříbný Dolvar — 1 st pro D&D 3,5e |